Sklářské muzeum Kamenický Šenov
Původně městské muzeum vzniklo v roce 1923 oficiálním založením muzejního spolku. Jeho členové shromažďovali výrobky a dokumenty k dějinám zdejšího sklářského průmyslu a pořádali tématické výstavy nejprve v místní sklářské škole, od roku 1927 již ve vlastní budově bývalé radnice č.p.5 na náměstí. Na aktivní činnosti muzejního spolku se podílely významné osobnosti, k nimž patřili především kamenickošenovský obchodník Franz Friedrich Palme a jeho synovec Harry. Ten rozšířil muzeum o vlastivědné oddělení se zaměřením na sklářství.
V roce 1949 byl dán souhlas ke zřízení odborného sklářského muzea. Expozice byla instalována v budově bývalé rafinerie Conrath & Liebsch proti sklářské škole. V roce 1966 došlo k přiřazení muzea jako pobočky k Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, od něhož se odloučilo v roce 1991. Zřizovatelem se znovu stalo Město Kamenický Šenov. Roku 1968 byly sbírky sklářského muzea zpřístupněny v dnes památkově chráněném objektu, který byl ve své minulosti vždy spojen se sklem. Klasicistní budova patřila nejprve obchodníkům Franzi Voglovi, později bratrům Zahnovým, v letech 1918-1951 zde sídlila pobočka známé vídeňské firmy J.& L.Lobmeyr.
Sbírkové fondy muzea dokumentují a konfrontují řemeslo i sklářské umění minulosti a současnosti. Jsou tvořeny dochovanými částmi kolekcí muzejních předmětů, původní školní sbírky studentských prací a vzorových výrobků firem, a v neposlední řadě dlouhodobě deponovanými sbírkami Václava Jílka a firmy Lobmeyr. Od roku 1996 zde vzniká unikátní soubor z prací účastníků Mezinárodních sympozií rytého skla.
Muzeum nabízí návštěvníkům kromě prohlídky stálé expozice také krátkodobé výstavy z historie a současného sklářského umění.